Linie „Smrt a Prázdnota“ ve Feng Shui

V tradičním Feng Shui a čínské astrologii jsou směry velmi důležité. Jejich význam je patrný již v prvopočátcích formování čínské metafyziky, kdy příznivé a nepříznivé je spojeno se znameními přicházejícími z různých směrů. Typickým příkladem je např. jisté „ptačí orákulum“, které bylo populární již ve 2. st. před naším letopočtem a kde se uvádí, že ozve-li se vrána brzy z rána z jihu, znamená to, že dary budou přijaty, pokud se tak stane dopoledne, znamená to déšť, v poledne hádku, v podvečer nepříjemnosti, a pokud z jihu uslyšíte vránu večer, je to předznamenání soudních sporů (Derek Walters, 2. kap.).

Tradiční čínská kosmologie rozeznává 5 základních směrů, kdy ke 4 základním (sever, jih, východ, západ) řadí také centrální osu. Tento koncept je následně rozpracován na 8 směrů spojených s trigramy, tedy základními symboly a obrazci použitými v Knize proměn. Systém směrů je ale dále rozvinut na 12 (znamení zvířetníku) a 24 směrů, definovaných v tradičním Feng Shui jako 24 hor. Můžeme pak ještě doplnit 28 Hsiu, tedy 28 sektorů nebeských souhvězdí umístěných na nebi v definovaných směrech na jednom z kruhů kompasu Luopan.

V tradičním Feng Shui pak směr bereme velmi vážně a seriózně, protože je to jedna z veličin nezbytná pro definování příznivých a neblahých vlivů v časoprostoru. To, z jakého směru „dech Draka“ přichází, kde se shromažďuje a kam dále odchází, je základní koncepcí prvotních metod tradičního Feng Shui (SanHe). Jsou směry příznivé i neblahé. Zemské linie a tzv. „Dračí žíly“ pak pomáhají vést a formovat Qi (dech Draka) na povrchu, protože se odrážejí v reliéfu krajiny.

Staří mistři si všimli, že u určitých objektů nedochází k naplnění jejich potenciálu, a že v některých z nich dochází navíc k otevření bran do světa duchů. Byly tedy stanoveny linie Kong a Wang (Smrt a Prázdnota), běžně označované jako DE (z angl. Death and Emptiness). Stavět domy v těchto liniích nebo otevírat domy do těchto směrů není příznivé. Energie takových domu je zmatená. Tyto linie jsou totiž hraniční na pomezí sektorů, a tak není potenciál nemovitosti naplněn, ale vyčerpáván. Je to dáno tím, že dům není usazen do jednoho ze sektorů. Trochu jako běžec uvízlý na startu. Linie DE jsou tak v přímém vztahu i ke stejnému aspektu v čínské astrologii.

Abychom mohli linie DE dobře definovat, potřebujeme Lopan nebo kompas. Je vždy potřeba zaměřit osu domu a osu vstupních dveří, a to reálně na místě stavby, protože jde de facto o stupně. Známe vesměs tři druhy linií DE: malé, velké a kardinální.

Kardinální linie DE jsou směry spojené se čtyřmi kardinály, a tedy přímé linie severu, jihu, východu a západu. Tyto kardinální linie mají extra silný vliv. Velké linie DE jsou linie oddělující od sebe základních osm sektorů. Nesměřují do středu sektorů, ale nachází se na hranici těchto sektorů. Malé linie DE jsou linie mezi jednotlivými sektory na kruhu 24 hor. Pokud to tedy propočítáme, jsou kardinální linie čtyři, velkých linií je 8 a malých šestnáct.

Obecný vliv linií DE

Malé linie nesou malé problémy, a vesměs polovina z nich je svým způsobem neškodná. To dobře pochopí praktici Letící Hvězdy, pokud si uvědomí vztahy mezi jednotlivými sektory celého systému. Problematické linie jsou ty velké a kardinální. Má se za to, že velké linie DE vyčerpávají potenciál domu, a tak se podílí na poklesu stability, prosperity a horším zdraví. Kardinální linie pak navíc otevírají bránu do světa duchů. Vždy záleží na analýze prostoru a času, abychom dovedli případné obtíže dobře detekovat a správně je chápat v realitě. K tomu potřebujeme znát i hvězdy Kong a Wang jednotlivých obyvatel nemovitosti, abychom našli nebo vyvrátili spojitost s jejich životy.

Staří mistři pří stavbě domů tedy stavěli domy v liniích, ale nikdy ne v těch přesných, kardinálních. Ty byly vhodné pro stavbu náboženských objektů. Proto jsou chrámy stavěny na specifických místech a ve specifických směrech. To proto, aby svou ustavičnou spirituální aktivitou strážily ony časoprostorové brány do světa duchů a bohů. V tomto směru pak stojí za zmínku evropská tradice staveb v kalendářně-astrologickém módu od megalitických staveb dávnověku ke katedrálám starověku po kostely novověku. Bohužel ona prastará znalost neolitických kultur s příchodem křesťanského kultu pomalu odchází a dnes již kostely mnozí architekti staví v krajině bez těchto atributů, jen s vizuálním kontextem okolí, jak tuto praxi zavádí církev nejspíš již od baroka. Přesto i dnes je zajímavé vidět a chápat, jak například staří Řekové orientovali chrám bohyně Athény Parthénos (Panenské) na osu, kdy slunce vstupuje do souhvězdí Panny.

Nápravné prostředky

Pokud si hledáte nebo se chystáte stavět nový dům, je určitě užitečné předcházet problémům, než je následně napravovat. Proto byste si měli zjistit, v jakém směru je osa domu a kam směřuje pohled nejen z vchodových dveří. Pokud jedno nebo obě měření ukážou, že jsou zde přítomny linie DE, je lepší domu se vyhnout. Napravit tuto situaci totiž není snadné a k nápravě situace to vyžaduje prostor, a to faktický i finanční.

Náprava takovéto situace totiž není snadná. Ono natočit dům byť jen o pár stupňů totiž není jako předělat koupelnu, je to trochu větší oříšek – k tomu, abyste mohli udělat zásahy ve vnějším prostředí a linie DE eliminovali, potřebujete mít volný plac a svolení majitele. A na to mnozí nedosáhnou. Pak taky zapomeňte, že by zde pomohli nějaké interiérové úpravy. Jistou cestou zde může být magie, pokud je navíc horoskop obyvatel k tomu příhodný. Ale to už je na odborníka v tradičním Feng Shui.